Rok utekl jako voda, obligátní poslední sobota v měsíci červnu zaťukala na dveře, a to
byl signál pro všechny pamětníky slavných házenkářských generací si opět připomenout chvíle, kdy si na dva roky změnili trvalé bydliště na město uranu a sídla vojenských objektů. Je pravdou, že dnes všichni o několik desítek let starší, bujarou kštici vystřídala prořídlá vlasová pokrývka, ve většině případů zbarvená světlejšími odstíny, ale ve své podstatě všichni psychicky stále v pořádku a se svěží pamětí, což v takovýchto případech, kdy se téma rozhovorů většinou stáčí pohledem do minulosti je nesmírná výhoda pro každého jedince.
Stejně tomu bylo i tentokrát, kdy jsme společně vzpomínali na nezapomenutelného strůjce úspěchů příbramské Dukly s vrozenými velitelskými schopnosti a důsledností k naplnění svých představ. Pochopitelně, že stejné vzpomínky patřili i těm, kteří se tohoto okamžiku nedožili a postupně se téma výměny názorů a vzpomínek přesunulo do oblasti zážitků z doby, kdy naše těla překrývalo khaki sukno a hlavu zdobila elegantní lodička.
Hodně času zabraly diskuze o složení družstva pro každou generaci, což mělo patřičný náboj a téměř nikdo neregistroval, že čas utekl opravdu jako voda a pozvolna nadešel čas rozloučení.
Všichni unisono se však dohodli, že takovou atmosféru je třeba opět po roce zopakovat a podpořili své tvrzení jediným přáním, abychom se opět sešli v plné sestavě
horní řada zleva: Benetka Jan (Všenice), Beneda Ladislav (Ejpovice), Picha František (Dvůr Králové), Dundr Jiří (Most), Čechura Bohuslav (Rokycany), Skolková, Zatloukal Vojtěch (Příbram), Červený Václav (Rokycany), Malý Petr (Přeštice), Tauscheová, Špilar Jindřich (Ejpovice), Míča Milan (Jihlava), Sýkora Luboš (Jihlava)
spodní řada zleva: Duchoslav Zděnek (řidič-Příbram), Sedlák Jan (Ejpovice), Martínková, Martínek Jiří (Ejpovice), Duchoslavová, Kalaš Radek (Všenice), Tausche Petr (Nýřany), Kalašová
Autor: m.s. Petr Tausche
Comments